Výňatky z knih:
- "Tedy takhle by měl člověk umírat- ne jako oběť, ani jako fanatik, ale
jako mořeplavec, který stejně klidně pohlíží na hlubinu, kam vyplouvá, jako na
břeh, který musí opustit"
(E.M. Forster: Rodinné sídlo Howards End)
.
- " V každém z nás je něco, co nemůžeme zapřít, i když nás to nutí
ukřičet se bolestí k smrti…i když víme, co děláme nesprávně, ještě než se do
toho pustíme, stejně to nakonec uděláme…vytváříme si sami svoje trny a musíme za
to tedy platit."
(Colleen McCullough: Ptáci v trní)
.
- " Známkou nezralého člověka je, že chce kvůli něčemu podstoupit
vznešenou smrt, zatímco známkou zralého člověka je, že chce kvůli něčemu v
příkoří žít."
(Wilhelm Stekel, citace z J.D.Salinger:Kdo chytá v žitě)
.
- " Žádný člověk není ostrovem zcela pro sebe. Každý je kouskem
kontinentu, částí pevné země. Odplaví-li moře hroudu, je celá Evropa chudší, tak
jako by byla pohlcena celá role nebo zámek, který patří tvým přátelům nebo tobě
samému. Smrtí každého chudnu, neboť jsem vetkán do lidského světa. A proto nikdy
nechtěj vědět, komu zvoní hrana. Tobě zvoní."
(John Donne, citace z J.M.Simmel: Láska je jen slovo)
.
- "Lidské srdce může pojmout jen určité množství zoufalství. Je-li houba
úplně nasáklá, může se přes ni přelít moře a nepřidá jí ani slzu."
(Victor Hugo: Chrám Matky Boží v Paříži)
.
- "Špetka činnosti vydá za fůru myšlení. Mudrovat, to je přepych
slabochů, držet se stranou- neřest líných."
(Louis Bromfield: Když nastaly deště)
.
- " Je to s dálkou jako s budoucností. Cosi velkého zšeřelého stojí před
naší duší, náš cit se v tom ztrácí jako náš zrak, a my toužíme oddat se celou
svou duší, dát se naplnit jediným, nádherně velkým pocitem. A žel, když se
přihrne, když to už není tam, ale tady, je vše takové jako předtím, a my tu
stojíme ve vší své chudobě a omezenosti, a naše duše žízní zas po nápoji, jenž
před ní věčně couvá."
( J.W.Goethe: Utrpení mladého Werthera)
.
- " Vždycky musíme vědět, kdy končí nějaký úsek našeho života. Když v
něm budeš chtít setrvat déle, než je nutné, přijdeš o všechnu radost a o smysl
všeho ostatního."
.
- " Vymysli si pro svůj život nějakou novou historii a uvěř jí."
.
- " Nač tolikrát umírat, když stačí zemřít jenom jednou?"
( Paulo Coelho: Pátá hora)
.
- "Ať jsi kdokoli a děláš cokoli, když něco doopravdy chceš, je to proto,
že se toto přání zrodilo v duši Vesmíru. Je to tvé poslání na Zemi."
.
- " Bůh možná stvořil poušť proto, aby se člověk mohl usmát při pohledu
na datlovníky."
.
- " A nikdy nepochopíš, že láska nikdy člověku nebrání jít za Osobním
příběhem. Pokud k tomu dojde, pak to není opravdová láska, ta která mluví Řečí
světa."
.
- " Snadno pochopíme, že vždycky je na světě jeden člověk, který čeká
na svůj protějšek…a když se tito lidé setkají a jejich zrak se zkříží,
všechno minulé i budoucí ztrácí jakýkoli význam a existuje jen ta chvíle a ta
neuvěřitelná jistota, že všechno pod sluncem je psáno touž Rukou. Rukou, která
probouzí Lásku a která pro každého, kdo pod sluncem pracuje, odpočívá a hledá
poklady, stvořila duši jemu blízkou. Jinak by sny lidského rodu neměly žádný
smysl."
( Paulo Coelho: Alchymista)
|